O vykořisťování třetího světa :-)

Stinnou stránkou athénské demokracie byla její neschopnost fungovat bez velkého využívání (zneužívání) otroků a místních cizinců, ale také zdrojů ostatních obcí athénské říše. Otroci tvořili značnou část tehdejší populace, v athénském státě jich byla asi jedna třetina. Cizinci (metoikové) neměli v Athénách občanská práva, jejich děti se nestávaly athéňany a nemohli nabývat movitého majetku, na druhou stranu měli stejné finanční povinnosti jako athénští občané a ještě k tomu platili navíc zvláštní daň. V období rozmachu athénské říše dosahoval jejich počet v Athénách skoro polovinu počtu občanů. Když si to spočítáte, tak „athéňanů“ nebylo v Athénách mnoho. Práce otroků pak společně s prací cizinců a příspěvky ostatních členů athénského námořního spolku vytvořila podmínky pro to, aby se občané athénští nemusel výrazně živit vlastníma rukama.

V dnešním světe lze také najít paralelu mezi tehdejší dobou a dobou naší. Západní civilizace si v klidu užívá demokratického zřízení a pohodlného života (i my) a velká část produkce se přesouvá do levnějšího třetího světa, kde lidé často za podmínek, které se nám zdají být nepředstavitelné, produkují značnou část produktů na uspokojení našich každodenních potřeb. Ať už se jedná o suroviny (jako je ropa, minerály, atp.) nebo přímo už konkrétní výrobky. V podstatě veškerá elektronika, textilní výrobky a mnoho dalších. Ostatně sami si vzpomeňte, kdy naposledy jste na něčem viděli „Made in China“? Rozhodně to nebude moc dávno. Naše slavná vyvinutá západní civilizace by nebyla schopná fungovat, kdybychom nemohli využívat tuto levnou produkci třetího světa.

Historie se bohužel (nebo někdy snad bohudík) opakuje. Civilizace dojde ke svému relativnímu vrcholu a pak přijdou nějací barbaři, kteří způsobem vzdáleným nám „civilizovaným“ lidem, současné světové rozložení sil totálně změní. V dnešní době moderní komunikační a vojenské techniky bude takový příchod barbarů jistě jiného druhu, než když přišel Filip II. Makedonský a pak jeho syn Alexandr Veliký a rozbořili tehdejší Periklovo Řecko, o to víc bychom však měli pozorně sledovat jemné náznaky takového možného příchodu barbarů, abychom pak nebyli hodně překvapeni.

Osobně bych byl (sobecky) velmi nerad, kdybych se měl takové změny ve společenském zřízení dočkat. Měli bychom investovat více peněz do vědy, abychom časem mohli být soběstační, jak ve vlastní práci a v surovinách. Tedy aby společnost byla schopna vyprodukovat zdroje pro vlastní potřebu. Bohužel není daleko doba, kdy světu dojde ropa (resp. bude tak drahá, že to bude stejné jako kdyby nebyla). Jelikož dnešní svět je poháněn ropou, tak s největší pravděpodobností dojde ke zhroucení světové ekonomiky. A pokud nechceme, aby k tomu došlo, tak už bychom se měli začít na tuto eventualitu připravovat teď, a spíše je to tak, že už jsme zaspali asi tak o půl století.

O ostrakismu...

Momentálně si čtu Periklovo Řecko od Jana Bouzka a Ivy Ondřejové. Nutno dodati, že v již značně rozloženém stavu, kdy se množství použité izolepy začíná blížit množství papíru. Athénská demokracie byla poplatná oné době, složení a množství obyvatelska (ona by bez toho množství podrobených národů ani nemohla existovat), nicméně mě zaujala pojistka, kterou měli řekové proti tyranům (Opět nutno podotknout, že se ona věc nepoužívala jen proti tyranům, ale i proti politickým protivníkům.) a to ostrakismus. Jednalo se o každoroční všelidové hlasování (k tomu, aby se hlasování uskutečnilo bylo potřeba, aby bylo jednak chtěné a druhak se sešlo minimálně 6000 členů obce athénské), kdy se na hliněné střepy (odtud ostrakismus, řecky se hliněný strep řekne: ostrakon) napsalo jméno člověka a ten jehož jméno bylo napsáno nejčastěji byl pod trestem smrti vyhoštěn na 10 let z Athén. Jednalo se pouze o jeho vyloučení z veřejného a politického života, jeho statky zůstaly netknuty a vyhoštěný mohl mít prostředníka, který se o jeho majetek staral.

Stejný mechanismus by byl velmi vhodný i v dnešní době, sice už v politice nemáme tyrany, ale zato buranů je tam více než dost. Každý rok by se udělalo takové menší shromáždění a takový parou-buran by si musel hledat bydlení za hranicemi. Jak by to vneslo čerstvý vítr do politiky, žádný politik by si nemohl být jistý tím, že se na ten skandálek za chvíli zapomene a on si v klidu bude přežívat další a další volební období. Ach, jak já bych vesele chodil každý rok házet střepy :-).