Dálnice vs. občanská sdružení

Každá mince má dvě strany. Ve zpravodajství TV Prima líčili, jak ta ošklivá občanská sdružení blokují stavbu dálnic. Má citace není přesná, ale tak jsem tu zprávu vnímal já. O týden později se stejnému tématu věnovali v pořadu ČT24 Regiony, mluvil tam pán z občanského sdružení Besdydčan a jeho argument proti stavbě dálnice byl, že lidé jsou zvyklí na svou krajinu již od dětství.

Každá mince má dvě strany. Pokud chceme skloubit vzrůstající potřeby na pohyb obyvatelstva, zboží, informací a dalších komodit, s potřebami lidí, krajiny a ekosystémů, je vždy zapotřebí uvažovat. A to platí obecně.

Každá mince má dvě strany. To první stranou je nutnost vždy se velmi dobře a dlouze zamyslet nad tím, jak minimalizovat dopady na životní prostředí v okolí novostavby a dobře to komunikovat směrem k veřejnosti, ať už se jedná o veřejnost, kterým stavba do života zasáhne, i o veřejnost v obecném slova smyslu. Aby se zbytečně nestávalo, že se nenávratně zničí hodnota, jejíž ztrátu si uvědomíme, až když už bude pozdě. Proto mají různá sdružení své místo a je dobře, že fungují jako hlídači hodnot.

Každá mince má dvě strany. Druhou stranou mince je potřeba dobrých argumentů na straně občanských sdružení, aby nevypadali jen jako nepříjemné osiny v zadku, ale jako dobří partneři k diskuzi. Aby se nestávalo, že i já pochopím, proč vznikne reportáž o tom, jak jedinou překážkou ve stavbě dálnice jsou občanská sdružení. Je to stejně nesmyslná argumentace jako o tom, že dálnice lidem změní prostředí, které důvěrně znají a tak jim zasáhne do životů.

RSS feed for comments on this post · TrackBack URL

Leave a Comment

Bad Behavior has blocked 83 access attempts in the last 7 days.